top of page
Vyhledat
Ani

a winter lullaby. // bits and pieces of 2018


Music: Max Richter - On reflection

As soon as my favorite autumn is over, as soon as all leaves are gone and winter wind is howling, my mind starts going back to all of the memories from the year that is almost gone. of course, it's natural, but for me it's not that much about new year's coming (a new number if you will), but I think it's about me, feeling quite uninspired. the nature is sleeping and I feel like I'm in a state of almost being asleep - but not quite - and I'm trying to balance everything that is going on in my head, tiny voices, telling me that I should be productive, but also I just desperately want to dive into my inner world, to just fall asleep and wake up when tiny little snowdrops appear.

and now - when all the hustle and bustle of holidays is over, I find myself even more in the past or in the future or in between these two, swinging on gentle waves of memories or dreams when the reality doesn't matter at all. I could sit on a windowsill for days, holding warm tea in my hands and and just be in another world.

so, I've decided to share my favorite photos from this year with you. I really really hope that my photos can transfer to you the feelings I have to you. Maybe, just maybe, you are looking for some excuse to let your mind wander - then - consider this as a visual lullaby to your winter sleep.

- Your Ani

- - -

Obvykle hned po tom, co skončí můj milovaný podzim, hned po tom, co opadají všechny listy a poprvé se ozve chladný zimní vítr, se moje mysl začne vracet zpět ke všem těm vzpomínkám z uplynulého roku, který je už skoro ten tam. Samozřejmě, že je to přirozené - pro mnoho lidí je přicházející nový rok znamením, že by se měli nějak ohlédnout za rokem starým, zhodnotit, co se jim povedlo a nepovedlo, co zažili a co zažít nestihli. U mě to ale není ani tak právě novým rokem, nebo novou číslovkou, ale spíš proto, že se pravidelně touto dobou stává, že se cítím tak nějak bez inspirace. Příroda spí a mně přijde, že jsem neustále v tom zvláštním stavu před usnutím. Spím, ale ne úplně. Nerozeznám sen od reality. Přijde mi, že se snažím si vše urovnat v hlavě. Maličké hlasy mi neustále našeptávají, abych byla v přítomnosti, abych byla produktivní a jiné mě zase nabádají, ať zůstanu ve svém vnitřním světě a ve svých myšlenkách. Přeji si, abych mohla spát a spát a probudit se, až když se začne objevovat první jarní kvítí a vzduch bude vonět jinak.

A teď, když už skončil všechen ten rozruch kolem svátků, mi přijde, že se moje mysl nachází ještě víc buď v minulosti a nebo v přítomnosti a nebo někdy mezi nimi, houpu se na něžných vlnách vzpomínek a snů, kde vůbec nezáleží na tom, co se děje kolem mě. Mohla bych nekonečné hodiny jen tak sedět na parapetu, držet hrneček plný horkého čaje a být zkrátka ve svém světě.

Proto jsem se rozhodla s vámi sdílet mé oblíbené fotografie z uplynulého roku. Moc doufám, že mají tu schopnost nějak přenést pocity, které mám, až k vám. Možná, ale jenom možná také třeba hledáte nějakou výmluvu pro chviličku vnitřního klidu - považujte tedy tento článek jako takovou vizuální ukolébavku k vašemu zimnímu spánku.

- Ani


149 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page